Folimanka pěšky: Botič, Nuselský most a procházka pod hradbami

Folimanku poznáte nejlépe zespodu. Od Botiče se Nuselský most ukazuje v celé výšce a za ním se svah zvedá k historickému opevnění Karlova. Na krátkou procházku se držte v údolí a pokračujte pod most k parkovým cestám. Stoupání přidejte jen tehdy, když chcete změnit výšku a máte vhodné boty. Nízká a vysoká varianta se tu liší zážitkem i náročností.

Obsah článku

Vstup z údolí a první pohled na most

Začněte u ulice Na Folimance. Jako první orientační body si v mapě označte park a Nuselský most. Pěší cesty v údolí umožní dojít pod most bez velkého stoupání. Všimněte si, jak se mostní těleso při přiblížení mění z vodorovné linie na stavbu, jejíž nosné prvky mají každý jinou polohu vůči svahu. Chcete-li se zastavit, zvolte místo u okraje cesty. Nejzajímavější jsou dvě zastávky s odstupem, jedna, odkud uvidíte průběh přemostění, a druhá, odkud rozpoznáte detail pilíře a rozdíl mezi parkem a ulicemi na hraně údolí.

Procházka odspodu pomáhá pochopit i význam spojení mezi oběma stranami údolí. Nahoře je most součástí běžné cesty přes město. Zezdola se ukazuje šířka pásu, který překonává, a výška, již návštěvník při jízdě po mostě tolik nevnímá. Podobný rozdíl v měřítku si lze vyzkoušet při procházce k vyhlídkové louce v Riegrových sadech. Na Folimance se ovšem výhled obrací vzhůru a hlavním motivem se stává vztah stavby k údolí.

Ze staré vinice zůstala poloha, kterou park využívá

Praha 2 připomíná, že ještě na snímcích z přelomu dvacátých a třicátých let 20. století působí místní svahy otevřeně a nesou stopy někdejších vinic. Dnešní parkové uspořádání se formovalo především na počátku sedmdesátých let. Přibyly fontány a upravovala se hřiště. Na místě má smysl sledovat rozdíl mezi slunnějším svahem a pásem při dně údolí. To, co ve vinici rozhodovalo o orientaci řádků a práci na svahu, dnes ovlivňuje, kudy je možné vést pohodlnou pěší trasu nebo kam umístit dětské prvky.

Podívejte se také směrem ke Karlovu a zdi nad parkem. Opevnění odděluje výškově odlišné části města. Zkuste si podle směru zdi v mapě představit hranici historického Nového Města a následně si prohlédněte, kolik prostoru leží mezi ní a dnem údolí. Botič, most a hradby dávají jeden průřez městem a každý se do něj zapisuje jiným způsobem. Dětem můžete nechat vybrat, který prvek by zakreslily dole a který nahoře. I krátká zastávka jim dá lepší představu než seznam letopočtů.

Tři možnosti podle toho, s kým jdete

S kočárkem: Jděte nejprve po dolních cestách, a pokud vám povrch nevyhovuje, vraťte se stejným směrem. Zkratka svahem se může ukázat jako zbytečná zacházka, když na konci narazíte na schody.
S dětmi: Vyhraďte si část času na hřiště a domluvte místo srazu mimo hlavní průchod. Botič pozorujte ze zpevněného místa a držte děti dál od okraje vody.
Kvůli architektuře: Zastavte se na dvou stranách pod mostem a pak změňte směr pohledu od pilířů ke zdi. Na krátké porovnání stačí několik minut na každém stanovišti.

Výlet lze prodloužit směrem k Vyšehradu. Předem si otevřete mapu a sledujte skutečnou pěší trasu po ulicích. Přímka přes svah nevystihne, kudy se dá pohodlně vystoupat. Pokud máte čas na samostatnou historickou zastávku, průvodce Vyšehradským a Olšanskými hřbitovy pomůže vybrat konkrétní místa a uvádí, jak návštěvu přizpůsobit charakteru pietního prostoru.

Kolik času a co s krytem

Na základní okruh pod mostem a kolem spodní části parku počítejte přibližně 35–55 minut. Přidáváte-li delší pobyt na hřišti nebo stoupání do sousední čtvrti, vyhraďte si spíš hodinu až hodinu a půl. Jde o plánovací odhad s krátkými zastávkami. V zimě je dno údolí část dne ve stínu. Na kluzkém povrchu využijte stejný přístup pro návrat a prudké spojnice nechte na jindy.

S Folimankou bývá spojován také stejnojmenný kryt. Prohlídku si plánujte jen na vypsaný termín a zkontrolujte přesné místo vstupu, protože běžný průchod parkem k podzemní návštěvě sám o sobě nestačí. Na čistě venkovní trase si místo toho vyhraďte čas na to, abyste se k mostu jednou obrátili i od Botiče. Tam je dobře vidět, jak se zelený pás dole drží vody, zatímco městské spojení vysoko nad ním míří jiným směrem. Pokud máte v plánu fotografování, vezměte si jako vodítko právě oba směry. Pro celkový snímek ustupte od pilíře, pro měřítko použijte třeba blízké zábradlí a opakující se linie v konstrukci.

Kde se vyplatí ohlédnout za vlastní trasou

Po průchodu pod mostem se jednou otočte k místu, odkud jste přišli. Zpětný pohled pomáhá odlišit, které stěny patří ke svahu a kde začíná vlastní mostní konstrukce. V parku bývají vedle lidí mířících k hřišti také ti, kteří údolím jen procházejí. U krátké zastávky proto vyberte okraj cesty s dobrým rozhledem. Když jdete s dětmi, můžete je nechat najít spojení mezi mapou a skutečným terénem. Botič v mapě pomůže určit dno údolí, čára mostu ukáže cestu vysoko nad ním. Odtud už se dá rozhodnout, jestli budete pokračovat podél vody, nebo vyjdete do ulic směrem k dalšímu cíli.

S plánem v telefonu stačí najít začátek a jeden bezpečný návrat. Po cestě se pak můžete dívat na údolí místo opakovaného hledání spojnic.

Časté otázky

Kde začít, pokud chci vidět most zespodu?

U parku v údolí, například od ulice Na Folimance. Pokračujte po veřejných cestách k mostu.

Musím cestou vystoupat až k hradbám?

Nemusíte. Opevnění lze pozorovat zdola a stoupání je volitelná část delší procházky.

Jak dlouho trvá návštěva s dětmi?

Samotný okruh může trvat pod hodinu. Pobyt na hřišti a zastávky u mostu počítejte podle tempa dětí.

Je možné vstoupit do krytu při běžné procházce?

Podzemí má vlastní návštěvní termíny. Pokud ho chcete navštívit, ověřte program městské části.

Související články

Zdroje

Městská část Praha 2 – Folimanka, historie a vybavení parku
Fotografie: Chmee2, Wikimedia Commons.jpg), CC BY-SA 3.0. Zmenšeno a převedeno na WebP.