V Náprstkově muzeu můžete během jedné návštěvy poznat dva velmi odlišné příběhy. Jeden vede do Austrálie a na ostrovy Oceánie, kde mají vystavené předměty často jiný význam, než by napovídal jejich tvar. Druhý se odehrává na Betlémském náměstí a sleduje cestu Vojty Náprstka od americké zkušenosti k pražskému muzeu. Pro první návštěvu se hodí začít stálou expozicí Kultury Austrálie a Oceánie a podle času přidat výstavu z aktuálního programu.
U vitríny začněte mapou
Oceánie zahrnuje nesmírně rozlehlé území. Pohled na mapu pomůže propojit předměty se vzdálenostmi, které jejich tvůrci museli překonávat po moři. Než si vyberete výraznou věc ve vitríně, zkuste zjistit, ze které oblasti pochází a jak souvisí s ostrovem, na němž vznikla. Například u nástroje pro rybolov může být zajímavější jeho materiál a použití v konkrétním prostředí než to, že na první pohled připomíná evropský nástroj.
Národní muzeum u stálé expozice zmiňuje také malby na kůře. Podívejte se, jak se podklad projevuje na povrchu a okraji malby. Kůra má vlastní strukturu a rozměry. Už materiál tedy spoluurčuje, jak lze obraz vytvořit a zacházet s ním. Teprve potom se pusťte do popisu motivu a přečtěte si, které informace muzeum k danému předmětu skutečně uvádí. Tam, kde popiska neříká nic o osobě tvůrce nebo okolnostech získání, je dobré nechat otázku otevřenou.
- U jednoho praktického předmětu si všimněte, kterou jeho část člověk držel a která při práci přicházela do kontaktu s okolím.
- U jednoho zdobeného předmětu porovnejte tvar s ornamentem. Má vzor hranici, nebo pokračuje kolem celého těla?
- U mapy zkuste dohledat dvě místa původu. Uvidíte, jak málo o skutečné vzdálenosti vypovídá to, že jsou dvě vitríny vedle sebe.
Jak americká zkušenost změnila dům U Halánků
Vojta Náprstek odešel roku 1848 do Spojených států. Žil v Milwaukee a do Prahy se vrátil po deseti letech. Zkušenost s jinou společností se promítla do zájmu o vzdělávání, nové technické možnosti i postavení žen. Dům na Betlémském náměstí, spojený s rodinným podnikáním, se postupně stal místem, kde bylo možné získávat informace o světě prostřednictvím knih, lidí a sbírek. Když dnes projdete vstupem z náměstí, ocitnete se tedy v místě spojeném přímo s tím, jak instituce vznikala.
V listopadu 2026 Národní muzeum uvádí v programu výstavu Vojta Náprstek Reloaded, která připomíná dvousté výročí jeho narození. Hodí se jako doplnění pro člověka, kterého zajímá, kdo sbírku zakládal a jaké zájmy do ní vložil. Stálá expozice má vlastní téma. Jestli máte čas jen na jednu část, vybírejte podle toho, zda vás dnes víc zajímá příběh konkrétního člověka, nebo práce s předměty z Oceánie.
Pokud si v Praze plánujete více návštěv pod hlavičkou jedné instituce, pomůže s orientací průvodce Historickou a Novou budovou Národního muzea. Budovy mají různé vstupy i obsah. Po výstavě na Betlémském náměstí lze zůstat na Starém Městě a vybrat si třeba prohlídku Klementina, kde se ale už řídíte časem organizovaného vstupu.
Při cestě s dětmi se vyplatí k výkladu o Vojtovi připojit i otázku, kdo v muzeu rozhoduje, co se ukáže návštěvníkům. Některé exponáty jsou v sále dlouhodobě, jiné se do vitríny dostanou jen dočasně. Část sbírky může být citlivá na světlo, jinou část instituce právě studuje. Vyberte si jeden předmět, u nějž se podaří přečíst, kdo jej do sbírky přinesl nebo odkud muzeum jeho původ zná. Najednou máte příběh dvou míst, toho, kde věc vznikla, a toho, kde se začala veřejně vystavovat.
Když u předmětu žádný takový údaj nenajdete, zkuste hledat v muzejní dokumentaci až po návštěvě. Ve výstavě se dá podobná mezera využít jako otázka, jaké informace by bylo potřeba získat. Právě tady se propojuje příběh Náprstkova domu s oceánskými sbírkami. Člověk může obdivovat zpracování předmětu a současně se ptát, jak a za jakých okolností se dostal do Prahy. Z jedné vitríny se tak stává konkrétní podnět k dalšímu čtení.
Jak návštěvu poskládat od příchodu po návrat
Vstup je na Betlémském náměstí 1. Od Národní třídy nebo Můstku pokračujte pěšky. Při výběru spoje myslete na to, že poslední část vede historickým centrem, kde můžou chůzi zpomalit dlažba a lidé u přechodů. Jestli máte po muzeu rezervovanou další prohlídku, počítejte s rezervou i na návrat k metru nebo tramvaji.
- Na jednu výstavu si dejte 45 až 60 minut. Na čtení delších popisů a návrat k několika vitrínám si přidejte čtvrthodinu.
- S dětmi pracujte s krátkými úseky. Nejprve najděte místo na mapě, potom předmět a nakonec z něj zkuste vyčíst jeden konkrétní detail.
- Při omezené pohyblivosti si ověřte trasu do svého sálu. Zajímejte se o vstup od náměstí, výškové rozdíly uvnitř a možnost odložení kočárku nebo zavazadla.
Muzeum v plánu funguje jako hlavní cíl na část dne. Pokud se po hodině chcete znovu nadechnout venku, projděte se z náměstí k nábřeží. Jestli je naopak venku sychravo a expozice vás baví, prodlužte si pobyt tam, kde se příběh dá doplnit o konkrétní exponát. Rychlý průchod všemi patry dává menší prostor všimnout si, že vedle sebe mohou být věci, které v původním prostředí nikdy vedle sebe neležely.
Časté otázky
Kde je Náprstkovo muzeum?
V Praze na Betlémském náměstí 1, v areálu domu U Halánků.
Jaká expozice je vhodná na první návštěvu?
Kultury Austrálie a Oceánie. Pokud vás víc zajímá historie muzea, podívejte se do aktuálního programu na výstavu o jeho zakladateli.
Kolik času si vyhradit?
Na jednu expozici zhruba hodinu. Dvě části se zastávkami u popisek mohou zabrat přibližně hodinu a půl až dvě hodiny.
Platí pro každou akci běžný vstup?
Přednáška nebo komentovaná prohlídka může mít jiné podmínky. Ověřte detail programu u muzea.
Související články
- Muzeum Karla Zemana v Praze: filmové triky, hry a návštěva s dětmi
- Veletržní palác: jak vybrat expozice Národní galerie Praha
- Výlet na dočasnou výstavu: termín, vstupenka a čas
Zdroje
- Národní muzeum – Náprstkovo muzeum, návštěva a program
- Národní muzeum – Kultury Austrálie a Oceánie
- Národní muzeum – Vojta Náprstek Reloaded
- Fotografie: Vachovec1, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0. Zmenšeno a převedeno na WebP.
