Jak číst turistický rozcestník, když se na cestě potkají dvě barvy

Na stromě vidíte červenou i modrou značku a o kus dál ukazuje několik směrovek stejným směrem. Nejdřív přečtěte název místa a hledejte nejbližší bod na své trase.

Na stromě vidíte červenou i modrou značku a o kus dál ukazuje několik směrovek stejným směrem. Nejdřív přečtěte název místa a hledejte nejbližší bod na své trase. Barva vám pomůže sledovat vybranou větev, ale na společném úseku vede několik tras po stejné cestě. Na dalším rozcestí se mohou rozdělit. Když znáte nejen barvu, ale i název dalšího bodu, změnu poznáte dřív, než ujdete kilometr nesprávným směrem.

Rozlišujte tabulku s názvem a směrovku s cíli

Název rozcestí určuje místo, kde stojíte. Bývá na vlastní tabulce a může u něj být uvedená nadmořská výška. Směrovky pod ní nebo vedle ní říkají, kam vede příslušný směr a jak daleko jsou uvedené cíle po trase. Vzdálenost čtěte od místa, kde stojíte. Když je u dvou míst na jedné směrovce jeden a čtyři kilometry, ke druhému je od rozcestí čtyři kilometry. Obě hodnoty se nesčítají.

Začněte tím, že porovnáte název rozcestí s bodem na mapě. Podobně pojmenovaná místa mohou být v jedné oblasti blízko sebe. Například může existovat rozcestí u obce a jiné stejnojmenné místo u horního konce lesa. Pokud jste si mapu stáhli dřív, ověřte i tvar křižovatky a počet cest. Příprava výletu v telefonu s offline mapou pomáhá právě ve chvíli, kdy mobilní data na místě nefungují.

Pak na směrovce vyhledejte nejbližší průchozí bod, který jste si napsali do trasy. Nemusí jít o známé město nebo památku. Obvykle je užitečnější malé rozcestí před vámi než cíl na opačné straně kopce, k němuž vedou dvě odlišné varianty. Jestli se přesné jméno na tabuli neobjevuje, podívejte se v mapě, zda leží mezi dvěma uvedenými body na téže větvi.

Jak pokračovat, když dvě barvy vedou spolu

Klub českých turistů používá u pěších tras pásové značky, kde barevný střed doplňují dva bílé pásy. Červená, modrá, zelená a žlutá označují různé pěší trasy. Na společném úseku se mohou objevit značky pro více barev. Při odbočování pomáhá značka doplněná šipkou. Sledujte ji spolu s mapou a tvar křižovatky si ověřte pohledem.

Představte si modelovou trasu od nádraží k hradu. Od nádraží jde červená i modrá po jedné ulici. První rozcestí ukazuje po obou barvách vpravo. Teprve u mostu pokračuje červená po údolí a modrá stoupá k lesu. Pokud je vaším dalším bodem rozcestí nad hradem, zopakujte si jeho jméno právě u mostu. Tam už jde o skutečnou volbu a počáteční pokyn „vpravo po červené i modré“ vám k rozhodnutí nestačí.

  • Společný úsek. Jděte po cestě, která odpovídá oběma směrům, a u dalšího rozcestí si potvrďte pokračování.
  • Zlom nebo křižovatka. Hledejte malovanou šipku a ověřte, zda míří na cestu, kterou jste zamýšleli. Nedržte se jen širší cesty, pokud po ní správná trasa nevede.
  • Odbočka k památce. Rozlište, zda se po návštěvě vracíte zpět na rozcestí. U výletu na Frýdštejn nad Malou Skálou hraje roli, odkud přicházíte a kde chcete pokračovat dál.
  • Ztráta značky. Pokud se cesta nevyvíjí podle mapy a značka dlouho chybí, zastavte a vraťte se na poslední bod, který bezpečně poznáváte. Nejistou větev neřešte další zkratkou.

Kilometry doplňte časem a převýšením

Dvě směrovky mohou ukazovat do cíle podobnou vzdálenost, ale každá vede jiným povrchem a profilem. Podívejte se na vrstevnice, zpevnění a případné uzávěry. Kratší větev se strmým sestupem může být v mokru pomalejší. Když vás tlačí jízdní řád, rozhoduje odhad posledního úseku a rezerva při výletu bez auta. V zimě může být schůdná silnička lepší než kratší cesta přes mokré kameny. Přehled zimní varianty v Kamenickém Šenově je příkladem, jak při výběru trasy přemýšlet i o podmínkách venku.

Při chůzi s dětmi si vyberte jeden kontrolní bod před hlavním cílem. Na něm si srovnejte skutečnou rychlost s plánem. Jestli jste za polovinu vyhrazeného času přešli jen nejlehčí třetinu trasy, změňte plán. Z přehledu jednodenních výletů podle krajů si můžete předem připravit i kratší variantu, která začne na stejném místě.

Když mapa a tabule ukazují něco jiného

Zastavte na bezpečném místě a zkontrolujte datum mapy a oficiální omezení trasy. Někde může být značka přesunutá kvůli uzavírce nebo změně vedení. Respektujte místní zákaz vstupu i v případě, že telefon dál kreslí cestu přes uzavřené místo. Pokud rozpor nedokážete objasnit, zvolte značenou náhradní variantu, kterou umíte posoudit, nebo se vraťte. U delší cesty si vyfotografujte název rozcestí, ať při případném dotazu nebo hlášení chyby uvedete správné místo.

Zkuste si čtení směrovek ještě před delší trasou

Vyberte si krátký okruh se dvěma různými barvami. V mapě si připravte název místa, kde se mají potkat, a všimněte si, jestli k němu přicházíte ze severu, od řeky nebo od posledního domu. Na místě zkuste nejdřív popsat, co jste skutečně viděli, a teprve pak otevřete telefon. Porovnávejte názvy a tvar cest. Získáte zkušenost s tím, jak se mapa vztahuje k reálné křižovatce. Na náročnějším výletě pak nebudete řešit orientaci poprvé zrovna v mlze.

Pokud jdete opačným směrem než při přípravě, pořadí bodů se otočí. Stejnou barvu proto můžete vidět i na cestě, kterou jste právě přišli. Rozhodující je šipka na směrovce s dalším cílem. Větší rozcestí může mít tabulky na různých stranách sloupku. Než odbočíte podle jediné, obejděte jej a přečtěte i protilehlé strany. U některých křižovatek navíc směr nejprve ukáže jen na společnou cestu a vlastní odbočka nastane po několika desítkách metrů.

Ve městě se hodí ověřit další značku po přejití ulice. U lesa si zapamatujte, odkud jste na křižovatku přišli. Pokud první odbočku přehlédnete, budete mít bezpečný bod, od kterého lze začít znovu. Dítěti můžete nechat za úkol hledat následující značku, rozhodnutí o změně trasy však dělejte společně podle mapy a rozcestníku.

Časté otázky

Musím jít po jedné barvě celou cestu?

Nemusíte. Trasa výletu může spojovat několik značených úseků. U každé změny si předem napište název rozcestí a barvu, po které pokračujete. Když se potkají dvě barvy, sledujte i další průchozí bod.

Ukazuje vzdálenost na tabuli délku vzdušnou čarou?

Turistická směrovka uvádí kilometrovou vzdálenost k cílům na trase. Měření přímkou v mapě vám dá jinou hodnotu. Pro odhad chůze započítejte povrch, převýšení a odbočky.

Jak poznám, že od vyhlídky budu muset stejnou cestou zpět?

Najděte odbočku v mapě a sledujte, zda je to slepá větev. Na rozcestí se podívejte na symbol a pokračování trasy. Pokud je cesta k vyhlídce ukončená, počítejte vzdálenost odbočky v obou směrech.

Co dělat, když je značka poničená?

Použijte poslední spolehlivý bod a mapu. Zjistěte, zda jste ještě na správné trase a zda lze pokračovat po ověřené cestě. Klub českých turistů přijímá hlášení o závadách ve značení. Pomůže přesný popis místa a fotografie.

Zdroje

Související články

Redakce
Redakce

Redakce Donflay.cz připravuje magazínové přehledy a praktické průvodce. U nově revidovaných textů uvádí zdroje a datum kontroly proměnlivých údajů. Pravidla práce s obsahem: redakční pravidla.